Menu
Představte si nevědomí jako ledovec; většinu jeho podstaty nelze vidět, protože je skryta pod vodou. Stejně tak naše nevědomí působí mimo dosah našeho každodenního uvědomění. Nicméně jeho existence a vliv na naše rozhodnutí a chování nemůže být popřena. Soustředěným zkoumáním toho, co tvoří naše nevědomí, můžeme získat přístup ke skrytým oblastem našeho vnitřního života a pochopit, jak nás nevědomé procesy řídí. Od pochopení je už pouze krok ke změně.
Definování nevědomí je komplexní a často nepochopené téma. Základní psychologická definice to chápe jako část myšlení, která existuje mimo naše vědomé uvědomění. Nevědomí tedy obsahuje myšlenky, vzpomínky, pocity a puzení, které byly buď potlačeny, nebo které jsme si prostě nemohli uvědomit. Existuje řada teorií a interpretací, které se liší v závislosti na psychologickém proudu nebo oblasti výzkumu, ať už je to psychoanalýza, neurologie, kognitivní psychologie nebo dokonce umělá inteligence.
Pojem nevědomí se poprvé objevil na scéně na přelomu 19. století s nástupem psychoanalýzy v psychologii. Nevědomí podle Sigmunda Freuda představuje skryté části našeho vnitřního světa, místa pro naše potlačené touhy, traumatické vzpomínky a vše, co naše vědomí nechce nebo nemůže akceptovat. Nevědomí má v našem životě zásadní roli – ačkoliv se jeho ovlivnění neustále projevuje v našem rozhodování a chování, jeho skutečný dosah je pro nás většinou neviditelný.
Podle Freudovy teorie struktury našeho psychického aparátu zaujímá nev ědomí přední postavení. Freud předpokládal, že vše, co je naším vědomím potlačováno, je neseno v hlubinách nevědomí a formuje náš denní život. Freudova teorie obsahuje také představu, že nevědomí je pramenem našich snů, nechtěných myšlenek, ale také našich obav a fobií. Jeho koncept měl výrazný dopad na další vývoj psychologie a neurověd a i dnes poskytuje hlubší pohled na chápání nevědomí.
Na scéně analytické psychologie se Carl Gustav Jung profiloval jako osobnost, která rozšířila Freudovy pohledy na nevědomí. Jung představil koncept kolektivního nevědomí, kde nejsou uloženy pouze naše osobní zapomenuté nebo potlačené vzpomínky, ale také hluboko zakořeněné symboly, mýty a archetypy, které jsou charakteristické pro celé lidstvo. Prozkoumání této oblasti může otevřít dveře k novým interpretacím lidské psychologie a chování.
Novodobý dar moderní vědy, neurovědy, přináší zcela jiný pohled na nevědomí. Jinak než v psychologii, neurovědci se věnují biologickým procesům. Zde se nevědomí objevuje jako souhrn automatických reakcí a funkcí mozku, které se odehrávají mimo naše vědomé vnímání. Díky rozvoji technik snímání mozku jsme schopni objasnit, jak mozek zpracovává informace na nevědomé úrovni.
Krásu v práci neurovědců ovšem zároveň otevírá už přes 30 let známý fakt, že mozek není jediným orgánem (ne)vědomí. To totiž prokazatelně sídlí v každé buňce našeho těla, jak objasňuje věda zvaná epigenetika.
Studium nevědomých procesů hraje klíčovou roli v kognitivní psychologii. Nelze podceňovat vliv těchto procesů, které zahrnují automatické reakce a vnímání, na naše myšlení a chování. Existují teorie naznačující, jak může nevědomí ovlivňovat naše rozhodování a činnosti na úrovních, o kterých si možná nejsme plně vědomi. Toto objasňuje podstatu některých našich akcí a návyků.
Nevědomě dokážete identifikovat i tento obrázek. Pouze pro pobavení: Dokážete vyslovit nahlas, co vidíte?
Vzhledem k možnosti porozumění nevědomí se objevují nové pohledy na umělou inteligenci, zejména v oblastech jako neuronové sítě a hluboké učení. I když umělá inteligence nesimuluje všechny aspekty lidského mozku, může nám pomoci lépe porozumět složitým nevědomým procesům. Umělá inteligence sice nezahrnuje nevědomí v tradičním smyslu, jak ho známe u lidí, ale studium jejích mechanismů otevírá nové možnosti pro hlubší pochopení nevědomí.
V našem nevědomí se jako automat samo přehrává nespočet vzorců, které jsme ve svém životě převzali. Nejsou naše, ale stále ovlivňují náš život.
Většinu těchto přesvědčení jsme doslova nasáli do věku zhruba 7 let života. V dětském věku totiž lidský mozek funguje na jiných vlnách (hladina vln Theta 4-7,9 Hz), nedokáže kriticky myslet a vyhodnocovat. Proto veškeré informace (vnímané zrakem, sluchem, hmatem, chování okolí, vztahy) ukládá jako správné a pravdivé. Tak si malý jedinec vytvoří „vzorce správnosti“ podle kterých automaticky funguje po zbytek svého života, aniž by si je uvědomoval. Podle nejnovějších výzkumů fungujeme takto „na autopilota“ 97% času. Pouze 3% našeho života tak tvoříme vědomě. Z toho vyplývá, že nevědomí a to, co v něm máme uloženo, hraje v našem životě doslova klíčovou roli.
V současné době je pro nás nejznámějším způsobem hypnóza, případně kineziologie. Existuje ale příjemný a neinvazivní proces jménem PSYCH-K®, kdy díky patentovaným protokolům lze do nevědomí nejen nahlédnout, ale dokonce v něm i dělat změny. Vyzkoušet si to můžete při osobním setkání nebo online. Volné termíny naleznete na tomto odkazu.
Bc. Petra Vogelová, DiS.
IČO: 73541150
Ordinace:
Železná 18 – 1. patro
110 00 Praha 1
Sídlo:
Štefánikova 316/8
150 00 Praha 5
Účet pro platbu doplatků v Eurech: 2202256206 / 2010
IBAN: CZ63 2010 0000 0022 0225 6206
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX
